Historie DTJ V KVĚTNÉ

Založení DTJ
Po 1.světové válce vzniká v r. 1919 snaha založit i ve Květné Dělnické tělocvičné hnutí. Dva roky po skončení 1.světové války se schází 5.října 1920 přípravná schůze pro ustavení DTJ, která byla svolána odborovou organizací, řízena Adolfem Dumlerem - místopředsedou odborové organizace sklářského dělnictva za přítomnosti 120 občanů. Byl zvolen akční výbor v čele s Janem Stružkou a Františkem Olejníkem.Dne 7.listopadu 1920 se konala ustavující schůze, na které byl zvolen prvním starostou František Olejník, náčelníkem Eduard Uher a učitel Rudolf Stivar vychovatelem.
Příkladná kázeň, usilovná snaha o kulturní a mravní povznesení dělnického dorostu potvrzuje nadšení průkopníků myšlenky dělnického tělocviku, v němž v krátké době soustředěno za vydatné morální a hmotné podpory politické a zejména odborové organizace 218 členů a přes 70 příslušníků žactva.
Rozkol v politické straně r. 1920 nezůstal bez vlivu také v DTJ. V této době více jak 60% jednot přestoupilo ke komunistické federaci (FDTJ). Na členské schůzi dne 21.května 1921 bylo členstvo postaveno před nutnost vyslovit se buď pro nově založenou "Federaci DTJ", nebo pro starý svaz. Po delší debatě aklamací odhlasováno 46 hlasy proti 29 hlasům setrvati u starého svazu. Šesnáct členů - většinou mladších, se zdrželo hlasování z obavy před důsledky v zaměstnání.Na mimořádné výborové schůzi 14.5.1922 usneseno odebírat několik informativních čísel časopisů federace FDTJ "Výboj" a "Rozvoj" pro levicově smýšlející členy.
I. dělnickou olympiádu v Praze obesílá DTJ početnou výpravou. Zajíždí daleko na Slovensko a svými zdařilými zájezdy do Trenčanských Teplic, Nového Města nad Váhem, Trnavy, Leopoldova, Holiče a j. šíří nejen myšlenky dělnického tělocviku, ale zejména stává se prvním průkopníkem československé vzájemnosti.
V r. 1923 obesílá Jednota za bratislavský kraj, k němuž na přechodnou dobu patřila, svého náčelníka Eduarda Uhra na mezinárodní dělnickou olympiádu v Czurychu.
 
Stavba tělocvičny
Rok 1926 stává se důležitým mezníkem činnosti DTJ ve Květné. Místnost - sál "Club" u dnešního továrního hostince, ve kterém se doposud cvičilo a byly pořádány veškeré akce, byla majetkem továrníka E. Zahna, poněkud již zchátrala a pronájem byl ze strany majitele často podmiňován omezováním revoluční činnosti a zpěvu revolučních dělnických písní. Nezbylo, než pomýšlet na stavbu vlastní tělocvičny. K tomuto účelu byl zvolen přípravný výbor, který obdržel do vínku prvních 50,- Kčs věnovaných cvičitelským sborem. Intenzivní činnost, obětavost, příkladná solidarita a nevšední porozumění se ukázalo v tom, že v korunových sbírkách, darech a bezúročných půjčkách na 80.000 Kčs.
Byl zakoupen pozemek ve výměře 3.400 m2, na němž na velikonoční pondělí r. 1927 bylo započato s prvními pracemi, nastal čilý ruch, pracovní povinnost našla odezvu ve všech vrstvách. V těžké, avšak obětavé práci střídali se mladí i staří, děti i starci, takže v létě roku 1928 tam, kde kdysi byla neúrodná pláň, vyrostla pěkná, účelně vybudovaná tělocvična s pěkným cvičištěm.
Slavnostní otevření stalo se svátkem celé dělnické veřejnosti. Veřejného cvičení zúčastnili se zástupci Svazu z Prahy a z ústředí, jak politického, tak odborového a zejména Jednoty Bratislava, Trnava, Piešťany, Trenčín, Nové Mesto n/Váh., Leopoldov, Holič, Nové Zámky, Pezinok, Chtělnice, Žilina, Hodonín, Strážnice a Lednické Rovné.
V roce 1930 byl zakoupen kinopřístroj (němý) a promítány pravidelně filmy.
Na II. dělnickou olympiádu vysílá Jednota početnou Výpravu s vlastní hudbou ve slováckých krojích, která se stala předmětem všeobecného obdivu Pražanů.
Současná těžká hospodářská doba, nezaměstnanost a bída tohoto kraje, postrádajícího průmysl, zůstala bez vlivu na aktivitě průkopníků dělmického hnutí ve Květné. V červenci r. 1931 vysílá Jednota početnou skupinu na II. mezinárodní dělnickou olympiádu ve Vídni. Účastníci cestovali lodí z Bratislavy.
Na III. mezinárodní dělnickou olympiádu v Antverpách - Belgie r. 1937 je vyslán Eduard Uher a Karla Burgerová. V tomto roce zakoupena zvuková aparatura a promítány zvukové filmy. Vstupné: křeslo 5,- Kčs, I. místo 4,- Kčs, II. místo 3,- Kčs, III. místo 2,- Kčs.
Výsledkem systematického nácviku - pravidelného cvičení všech odborů - mužů, žen, dorostů, dorostenek, žáků a žaček bylo každoročně pořádáno veřejné cvičení, lehkoatletické závody, tělocvičná akademie, dýchánek, hraní divadel, koncertů pěveckého a hudebních souborů.Tato činnost byla provozována až do r. 1939, kdy byla fašistickými okupanty zakázána.
Posledním starostou DTJ byl s. Karel Garaj - sklář. Poslední cvičící složkou byli dorostenci - cvičili i přes zákaz a skončili jen proto, aby svojí činností nepřivedli starostu DTJ Garaje do nebezpečné situace.
 
Poválečné období
Po skončení II. světové války zahajuje TJ opět, jako sjednocená tělovýchovná organizace, svoji činnost za zcela jiných podmínek, jak tomu bylo dříve - za vydatné morální i finanční podpory státu je tělocvična opravena a přestavena, vyhovuje všem zdravotním požadavkům a hlavně vybavena veškerým potřebným nářadím. Pryč jsou již časy I. republiky, kdy všechno bylo pořizováno z vlastních skromných prostředků sklářských dělníků.
Pod vedením cvičitelů Josefa Rypla, Jar. Absolona, Vlastimila Jiříčka, Amálie Lenzová, Radky Kolajové, Mirky Michálkové, vysílá Jednota v roce 1955 60ti člennou skupinu na I.spartakiádu do Prahy a v roce 1960 40ti člennou skupinu na II.spartakiádu. Na III. spartakiádě v roce 1965 cvičilo cca 20 členů. Současně jsou pořádány i místní spartakiády za účasti jednot okresů Uh.Brod a Nové Mesto n/Váhom. V plné sestavě zúčastňuje se také okresní spartakiády v Uherském Brodě, Novém Meste nad Váhom a krajské spartakiády v Gottwaldově.
Na nácvik IV.celostátní spartakiády, která se koná r. 1975 v Praze, se TJ Jiskra Květná náležitě připravuje. V roce 1948 byl vydán zákon o sjednocené tělovýchově. Ve Strání a Květné se spojily tělovýchovné organizace v jednu pod názvem " Sokol Květná". Z Čs. tělovýchovné organizace "Orel" ve Strání přešlo do nové organizace jen několik jedinců. Společná cvičení se pak konala již jen ve Květné.
Po další reorganizaci tělovýchovy v r. 1953 byl TJ Sokol Květná přejmenován na DSO Jiskra Květná, později "Tělovýchovná jednota Jiskra Květná" Ve Strání byl činný fotbalový oddíl, ve Květné pokračoval v činnosti turistický oddíl, oddíl odbíjené, lyžování a základní tělesné výchovy.
Ve Strání záslužnou práci odvedli učitelé Základní devítileté školy, kteří v tomto období nacvičovali spartakiádní skladby a organizovali sportovní soutěže a to v nevhodné a špatně vybavené tělocvičně "staré školy" V r. 1955 - 1960 buduje tělovýchovná jednota fotbalové hřiště ve Strání a v r. 1970 byly dokončeny i nové šatny. V roce 1970 čítá TJ Jiskra Strání - Květná již 180 členů. Pracují všechny oddíly: kopané, lyžařský, základní tělovýchova, odbíjené, šachový, vznikl tenisový oddíl stolního tenisu. Předsedou organizace byl v tomto období Luděk Uher.
Velkou pomocí při rozvoji a sportu byla v roce 1976 vzniklá komise pro sport a mládež při MNV. Členové této komise pracovali s mládeži jako cvičitelé a treneři.
V roce 1979 bylo v obci v akci "Z" svépomoci všech složek vybudováno nové moderní koupaliště včetně šaten v areálu starého koupaliště vybudovaného v letech 1938 - 1939. Zásluhou tisíce brigádnických hodin složek NF: Roh, ZJ LM, požárníky, TJ Jiskra, důchodci, myslivci a j. byla tato akce dobře organizována a dokončena během jednoho roku. Náklady činily 350 tisíc Kčs - hodnota díla 517 tisíc Kčs. V tomto roce, který vyhlásilo "UNESCO" rokem dítěte dostaly děti ve Strání a Květné pěkný dárek. V obci se mohl rozvíjet nový druh sportovní činnosti - plavání, pro který nebyly dosud v obci podmínky a kterou mládež tolik postrádala.
 
Stavba tenisových kurtů
V r. 1983 byl dokončen a předán do užívání nový sportovní areál a modernizována tělocvična. Akce byla dotována 500 tisíci Kčs ČSTV. Bylo odpracováno 7,5 tisíce brigád. hodin - hodnot díla jeden a čtvrt milionu Kčs. Uznání za práci spojenou s organizací této akce patří tehdejšímu výboru TJ s předsedou Miroslavem Končitíkem a členy Zdeňkem Vavrou, J. Guričou, M. Mazánikem, R. Kolajovou, M. Bartákovou, Pavlem Bartákem, Ondřejem Jankových, Vl. Autratou, J. Mitanou a Zd. Dědíkovou. Členy revizní komise byli M. Michálková, B. Mazal, J. Přikryl.
Vybudováním nové 22 třídní moderní školy ve Strání v r. 1976 s pěknou a účelně vybavenou tělocvičnou dostala obec Strání i osada Květná všechny materiálové podmínky k všestranému rozvoji tělovýchovy a mohla tak pokračovat v díle, jehož základy položili a obětavě budovali naši předkové a na které můžeme být právem hrdi.
vypracoval: Brunovský Frant.
Podklady čerpány ze starých zápis. knih DTJ a odbor. org. sklář. dělníku ve Květné. Novodobější - závěrečná část čerpaná z historie tělovýchovy a sportu ve Strání a Květné paní Kapinusové.
Vedení DTJ Květná
Starosta: Sedlecký Daniel
Pokladník: Zderčíková Blažena
Jednatel: Luzarová Michaela 

Členové výboru:
Bemer Karel
Luzar Ladislav
Vránek Vladimír
Zderčík  Petr

Revizní komise:
Balada Jarek
Kubela Ivan
Maršálek Ladislav

Kontakt

DTJ Květná Slovenská 440
687 66 Květná

IČ: 65325648
DIČ: 338-65325648
+420 605 548 853 starosta@dtjkvetna.cz